Chorvatské město Križevci se stává národním průkopníkem v boji za čistou energii a proti energetické chudobě.
V této obci, která se nachází v centrální části Chorvatska nedaleko hlavního města Záhřeb, žije asi 21 000 obyvatel, z nichž polovina bydlí ve městě samotném a polovina na přiléhajícím venkově. Križevci jako první chorvatské město spustilo skupinově financovaný projekt obnovitelné energie. Díky tomu se stalo zdrojem inspirace pro zbytek země a mnozí se nyní snaží jejich úspěšný příběh replikovat.
Solární elektrárna
V roce 2018 město Križevci slavnostně uvedlo do provozu solární elektrárnu financovanou crowdfundingem. Elektrárna se nachází na střeše obchodního centra, má kapacitu 50 kilowattů a předpokládá se, že se díky ní předejde emisím zhruba 55 tun oxidu uhličitého. Solární energie, kterou vyprodukuje, napájí hlavně obchodní centrum a nevyužitý zbytek elektřiny putuje do distribuční sítě města.
Příběh o tom, jak tato první skupinově financovaná chorvatská elektrárna využívající obnovitelné zdroje vznikla, je opravdu inspirativní. Všechno to začalo nápadem energetického družstva Zelena Energetska Zadruga (ZEZ, neboli česky Družstvo pro zelenou energii), které projekt provedlo celým procesem, poskytlo odborné rady a propůjčilo solární zařízení.
ZEZ spolu se správou města Križevci zorganizovali dvě veřejné informační schůze pro obyvatele a aktivně projekt probírali s místními médii, aby se ujistili, že s ním místní obyvatelé souhlasí. Díky tomu, že lidé, kteří v městě Križevci žijí, měli o energii z obnovitelných zdrojů zájem, trvalo pouhých deset dní, než se skupinovým financováním vybralo potřebných 30 000 eur. Investice má podobu desetileté půjčky s úrokovou sazbou 4,5 %, která je obyvatelům vyplácena každý rok. Po uplynutí deseti let bude elektrárna plně ve vlastnictví obce.
Nové energetické družstvo
Projekt se těšil takovému úspěchu a popularitě, že obyvatelům města dal inspiraci pro další nápady. V první polovině roku 2019 vybudovala obec Križevci další solární elektrárnu a to na střeše městské knihovny. A stále je tu spousta prostoru pro budoucí projekty: po vzoru ZEZ, s nímž spolupracují na projektu COMPILE, má nyní Križevci své vlastní energetické družstvo KLIK. Družstvo KLIK bylo založeno 5. března 2020 a jedním z jeho projektů je propojit střechy se solárními panely ve městě s mikrosítí, která funguje na bázi technologie blockchain. Zahajovací schůze se účastnilo jedenáct místních zakládajících členů a očekává se, že se mnozí další ještě připojí.
Opatření proti energetické chudobě
Město Križevci zároveň aktivně bojuje s energetickou chudobou. V rámci inovativního pilotního projektu v roce 2016 zajistila městská správa školení pro 13 obyvatel města, kteří byli dlouhou dobu nezaměstnaní, aby mohli pracovat jako poradci pro oblast energetiky. Ti pak navštívili domácnosti, které s energetickou chudobou zápasily, a dodali jim zařízení, díky kterým mohou energií šetřit, například LED žárovky, těsnění oken, prodlužovací kabely a nástavce na vodovodní trubky a sprchové hlavice, které redukují průtok vody. Také lidem v těchto domácnostech poradili, jak svých chováním snadno šetřit energie. Výsledkem bylo, že každá z těchto 508 domácností dokázala ušetřit v průměru 70 eur či 30 kWh ročně, což vedlo ke snížení ročních emisí oxidu uhličitého o 16 519 tun.
Jízda na kole za zelenější město
Co se dopravy týče, snaží se město Križevci zvýšit popularitu jízdních kol. Od roku 2014 bylo vybudováno 8,5 km nových cyklostezek a několik starších prošlo rekonstrukcí (v rámci projektů Evropské unie BA Biking a Cyclo-net), čímž však tyto snahy nehodlají ukončit. V plánu je v roce 2020 představit v Križevci veřejný systém půjčování sdílených kol. Jedna místní nevládní organizace také aktivně vybízí obyvatele města k využívání kol jako přepravního prostředku.
Zvýšení energetické účinnosti
Vedení města také renovuje fasády starých veřejných budov a zavádí izolaci, aby byly více energeticky účinné, tedy měly nižší spotřebu energie. Aby toho mohla městská správa docílit, získala finanční pomoc od státního fondu ochrany životního prostředí. Dále vyměňují na blízkém venkově staré žárovky za LED žárovky, aby zvýšili energetickou účinnosti pouličního osvětlení.
Geotermální potenciál
Město zkoumá plány, které by mu pomohly využít jeho potenciál geotermální energie, začít pomocí ní vyhřívat veřejné budovy a případně ji i využít v lázních a wellness centrech. Studie totiž ukázaly, že teplé prameny v Križevci mají dobré léčebné vlastnosti. Během posledních pár desetiletí proběhlo mnoho studií, které zkoumaly již existující vrt (Kž-a-1), v současné době nevyužitý. V lednu 2020 získali správa města a dodavatel technických služeb Komualno poduzeće d.o.o povolení k prozkoumání geotermálních pramenů v okolí během následujících pěti let. Tento průzkum by měl přinést přesná čísla, na základě kterých budou moct činit další rozhodnutí. Podle rad odborníků je zapotřebí vyvrtat alespoň jednu další díru, takže je třeba spousta práce a také financování. Město Križevci je jedním z partnerů projektu HealingPlaces, který spadá do unijního programu spolupráce Interreg Central Europe a má za cíl udržitelnější vývoj lázeňské oblasti. Snaží se chránit jedinečné zdroje, které tvoří její základ. Projekt poběží až do března 2022 a je pro město Križevci velmi přínosný, jelikož se zaměřuje zdraví prospěšnou stránku geotermických zdrojů.
Zapojení obyvatel
Město Križevci je jasným favoritem, co se týče občanského zapojení přechodu na nové zdroje energie. Od podepsání dohody starostů v roce 2012 pracuje správa města na zelené strategii, která aktivně zahrnuje i samotné obyvatele. Došlo ke zřízení úřadu pro správu energie, který je otevřený veřejnosti. Ta může pokládat dotazy, žádat o rady či informace a sdílet s obcí své nápady. Starosta se setkává s občany každé úterý a probírá s nimi témata týkající se energií.
Závěrem
Město Križevci pracuje na tom, aby v něm přechod na nové zdroje energie proběhl demokraticky a zahrnoval jeho obyvatele. Překážky, kterým město čelí, jsou finanční a právní a dále také nedostatek lidských zdrojů. Finanční překážky mohou být zčásti vyřešeny pomocí kreativních mechanismů financování, jako například zmíněný crowdfunding, který umožnil zřízení solární elektrárny. Právní problémy představuje chorvatská legislativa, která není příznivě nakloněná občanskému zapojení do rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Získat povolení je složité a trvá dlouho.
Navzdory tomu Križevci ukázalo, že je pro chorvatská města možné vyrábět energii z obnovitelných zdrojů a navíc se k tomu dostat demokratickou cestou. Nově vzniklé družstvo je toho zářným důkazem, spolu s novou solární elektrárnou, která nyní poskytuje obchodnímu centru elektřinu ze zeleného zdroje. Družstvo ZEZ prohlásilo, že hlavním cílem projektu bylo podnítit k provedení malých projektů solární energie napříč Chorvatskem – a příběh Križevci je rozhodně velice inspirativní.
Tento článek byl prvně publikován na stránkách municipalpower.org.
Projekt a konsorcium mPOWER je financován programem EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 a zahrnuje sedm partnerských organizací. Spuštěn byl v květnu 2018 a potrvá čtyři roky.
O autorech:
Lucija Topić je poradkyní v oblasti stavebnictví a územního plánování ve městě Križevci. Většina její práce se týká územního plánování, ochrany kulturního dědictví, zelené infrastruktury a veřejného prostranství. Během posledních dvou let zároveň pracovala na různých projektech financovaných EU, které se týkají systémů pro využití obnovitelné energie či energetické a klimatické vize města Križevci.
Danijel Šaško je místostarosta Križevci a povoláním elektroinženýr. Prvně se veřejně angažoval v místní nevládní organizaci K.V.A.R.K, kde spravoval bezdrátovou internetovou síť města. Jakožto vášnivý cyklista již od útlého věku je jedním ze zakladatelů a zároveň předsedou Sdružení cyklistů v Križevci (KUB). Dále také v Križevci organizuje dílny automatizace a robotiky.
Tento článek byl vytvořen za přispění Josephine Valeske a je součástí série článků na blog mPOWER, kde větší i menší města sdílejí příběhy o tom, jak budují lepší energetickou budoucnost.
Zdroj fotografie: oranges and lemons on Flickr, CC BY-NC-ND 2.0