Václava Marková, Zuzana Vondrová, Centrum pro dopravu a energetiku
Evropské uhelné regiony chtějí při čerpání peněz z Fondu spravedlivé transformace znečišťovatele spíše odměňovat, než vylučovat. Takový je závěr analýzy Světového fondu na ochranu přírody, která hodnotila 14 Plánů spravedlivé územní transformace. Všechny, včetně českého, vykazovaly nedostatky.
Z analýzy vyplynulo, že devět ze 14 zkoumaných Plánů neobsahuje závazek ukončit využívání zemního plynu jakožto fosilního paliva do roku 2035 a osm z nich nepočítá s ukončením těžby uhlí a ropných břidlic do roku 2030, upozornil Světový fond na ochranu přírody ve své tiskové zprávě ze začátku září. Žádný z Plánů nebyl podle analýzy ve fázi, kdy by mohl být bez výhrad přijat Evropskou komisí. Český Plán skončil průměrně.
Transformace regionů ve směru od využívání uhlí, která je popsána v Plánech, by měla podpořit závazky vyplývající z Pařížské dohody. Tak se však nestalo. Členské státy jako by stále odmítaly připustit, že konec fosilního průmyslu a respektování klimatických cílů může pro dotčené oblasti znamenat unikátní ekonomický stimul.
“Evropské uhelné regiony mají jedinečnou příležitost, jak přejít sociálně ohleduplným způsobem ke klimaticky bezpečné a udržitelné budoucnosti. Povinností Evropské komise je zajistit, aby ji nepromarnily. Peníze z evropského rozpočtu by měly putovat pouze do těch států, jejichž Plány respektují udržitelnost, sociální odpovědnost a jsou v souladu s klimatickými cíli,“ uvedla ve zprávě Katie Treadwell, projektová koordinátorka Světového fondu na ochranu přírody.
Česku chybí datum odklonu od uhlí
Český Plán skončil v rámci výsledného semaforového hodnocení oranžový. Největší nedostatky vykazoval v oblasti dosahování klimatických cílů, snižování sociálních nerovností a chybějící provázanosti se soukromými zdroji financování v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Česko svůj Plán od té doby upravilo. Ani nová verze nepřinesla v kritizovaných bodech velká zlepšení.
Plán spravedlivé územní transformace (PSÚT), který v Česku vzniká pod taktovkou Ministerstva pro místní rozvoj, vychází z Národního klimaticko-energetického plánu. Ten je sám o sobě zastaralý a nezohledňuje navýšené klimatické cíle EU snížit emise do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. V nastíněném procesu transformace například nezmiňuje konkrétní naplnění pravidla “znečišťovatel platí”, nebo kroků k lepší úspoře energie a vyšší energetické účinnosti.
Nejhůř dopadl Plán z hlediska přístupu k využívání fosilních paliv. Česká republika stále ještě neurčila závazné datum odklonu od uhlí, nezmiňuje ho proto ani národní PSÚT. Stejně tak nepracuje s datem konce využívání zemního plynu, nebo s možnostmi jej alespoň přestat financovat z veřejných peněz.
Vedle dodržování klimatických závazků Plán podle analýzy selhával také v sociální oblasti. Z hlediska tvorby nových pracovních míst se zaměřoval pouze na jejich počet, nikoliv kvalitu. Plán nezohledňoval otázky sociálního začleňování a sociálních nerovností. Zcela opomíjel také problematiku rovnosti mužů a žen. To se nezměnilo ani v nové verzi.
Otevřený dopis apeluje na Evropskou komisi
Na základě analýzy a hodnocení Plánů odeslal na začátku září Světový fond na ochranu přírody s podporou dalších devíti nevládních organizací, včetně Centra pro dopravu a energetiku, otevřený dopis Evropské komisi. V něm definoval hlavní problémy, které Plány vykazují a na jejichž řešení je třeba při komunikaci se státy ze strany Evropské komise apelovat.
Mezi 11 body otevřeného dopisu se vyskytují požadavky na dodržování klimatických cílů, závazky k včasnému odklonu od fosilních paliv či diverzifikaci hospodářství a podporu malých a středních podniků. Důraz klade také na sociální problematiku, snižování nerovností, zohledňování genderové problematiky i tvorbu kvalitních pracovních míst.
Světový fond na ochranu přírody očekává, že Evropská komise bude schvalovat minimálně 53 plánů spravedlivé územní transformace. Spolu s dalšími organizacemi apeluje na to, aby jednotlivé státy připravovaly Plány participativním způsobem, tedy v rámci veřejných konzultací s dalšími zainteresovanými stranami, včetně občanské společnosti či místních obyvatel. Státy Evropské komisi předloží buď jeden národní plán, nebo několik regionálních plánů.
Fond spravedlivé transformace, ve kterém je 17,5 miliardy eur, má pomoci uhelným regionům čelit negativním dopadům odklonu od uhlí a pomoci jejich celkovému rozvoji. Základním dokumentem pro čerpání je právě Plán spravedlivé územní transformace. Jak upozornil Světový fond na ochranu přírody, všechny hodnocené Plány vykazovaly nedostatky. Analýza probíhala na základě deseti kritérií. Organizace pomocí nich vytvořila nástroj, skrze který je možné jednotlivé Plány posuzovat. Dostupný je online na stránkách organizace.
Foto: Nina Mik