Violeta Keremidchieva
Uzavření největšího bulharského podzemního dolu Bobov Dol na jihozápadě země způsobilo, že bulharské úřady jsou konečně donuceni k zamyšlení nad ideou spravedlivé transformace („Just Transition“).
Společnost Bobov Dol Mining, jejímž majitelem je kontroverzní podnikatel Hristo Kovachki, minulý týden oznámila uzavření podzemního dolu Bobov Dol, zaměstnávajícího na 400 lidí. Proces uzavření dolu má být započat 16. července a ukončen koncem roku. V průběhu tohoto období budou všichni zaměstnanci propuštěni.
K uzavření dochází z toho důvodu, že výrobní náklady dalece přesahují kupní cenu uhlí a v regionu je nedostatek kvalifikovaných odborníků. Místní orgány byly nicméně změnou zaskočeny: v Bulharsku je běžné udržovat nerentabilní doly v provozu, částečně pro umlčení odborů, částečně kvůli zisku ze státních dotací.
K uzavření Bobov Dolu dochází bez jakéhokoli plánu ohledně budoucnosti jeho zaměstnanců a regionu jako takového. Oblast, ve které se Bobov Dol nachází není bohatá, ani nemá diverzifikovanou ekonomiku – byla po desetiletí závislá na uhlí. To je předzvěstí problémů, pokud nedojde k vypracování žádného plánu. Případ dolu Babino, dalšího dolu vlastněného Kovachkim ve stejném regionu, který byl loni také uzavřen bez jakéhokoli udržitelného plánu, vzbuzuje ještě více důvodů k obavám.
Když byl uzavřen nedaleký Babino, o práci přišlo 650 horníků. Všem pracovníkům bylo po propuštění řečeno, ať jdou na úřad práce – tam však pochopitelně obdrželi nedostatečnou podporu pro uživení běžné rodiny, tato podpora navíc nebude trvat věčně.
Obec Bobov Dol se obává stejného problému s jejich 400 horníky natolik, že svolala tiskovou konferenci pro vyjádření svého znepokojení.
„Žijeme v zemi, kde politici nemají žádnou vizi rozvoje oblastí, jako je ta naše“, řekla starostka obce Bobov Dol, Elsa Velichkova. V rozhovoru s námi starostka vyjádřila rozčarování nad tím, že nedošlo k dialogu mezi různými institucemi, které by měly řešit důsledky uzavření dolů a přijít s plány pro ekonomickou diverzifikaci uhelných regionů.
Koncem května se Elsa Velichkova připojila ke studijní cestě do Ústeckého kraje, pořádané organizací CEE Bankwatch Network a českou neziskovou organizací CDE.
Tam měla paní Velichkova příležitost vidět, kterak některá česká města připravují plány na zmírnění dopadů na zaměstnance uhelného sektoru a jejich rodiny ještě před uzavřením dolů. Namísto snahy o umělé prodlužování provozu uhelných dolů české úřady aktivně připravují občany na nevyhnutelnost uzavření dolů a společně pracují na budování budoucnosti bez uhlí. Závěrem studijní cesty paní Velichkova řekla, že zůstane v kontaktu se svými českými kolegy a bude trvat na přípravě podobných transformačních plánů i pro uhelné regiony v Bulharsku.
Po otevření v roce 1891 byl Bobov Dol jedním z hlavních zdrojů uhlí v jihozápadním Bulharsku. Jeho nejlepší léta však již dávno pominula.
Kolem 45 % elektřiny v Bulharsku je vyráběno z uhlí, především pak z lokálního lignitu s vysokým obsahem síry. Další uzavírání dolů bude následovat a je na čase, aby bulharské orgány začaly brát Just Transition vážně. Přístup paní Velichkové je v tomto směru velkým povzbuzením.