napsala Rosa Hergan
Místní platforma pro spravedlivou transformaci z města Pljevlja vyzývá vládu, aby v daném regionu, kde stojí tepelná elektrárna s nejistou budoucností, zahájila proces spravedlivé transformace.
V severní části Černé Hory nedaleko hranic se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou leží město Pljevlja, v němž se nachází jediná černohorská tepelná elektrárna o výkonu 225 MW. Tuto oblast a její obyvatele zároveň sužuje velmi špatná kvalita vzduchu, dokonce nejhorší v celé zemi, s vysokou koncentrací tuhých znečišťujících látek. Jak už to tak většinou bývá, smog v regionu způsobuje spalování uhlí v nedaleké elektrárně a také používání uhlí a dřeva k zatápění v domácnostech.
Nehledě na to, jaký vliv má uhelná elektrárna na město Pljevlja a okolí, a navzdory tomu, že má zákonnou povinnost buď ukončit činnost, nebo projít modernizací, se tato elektrárna, již vlastní státem vlastněná elektrárenská společnost Elektroprivreda Crne Gore (EPCG), chlubila tím, že v roce 2020 vyrobila rekordní množství elektřiny.
Podle pravidel nastavených Energetickým společenstvím měla elektrárna mezi lety 2017 až 2023 povoleno 20 000 hodin provozu. Po jejich vyčerpání musí vedení zajistit, že dokáže dodržet ambicióznější hodnoty kontroly znečištění, jakými se řídí novější elektrárny, nebo ukončit provoz. Černá Hora na konci března potvrdila Energetickému společenství, že elektrárna dosáhla maximálního povoleného limitu hodin provozu během podzimu 2020. Což znamená, že v tu chvíli měla provoz ukončit. Buď trvale, nebo alespoň dokud nenainstaluje zařízení, jež zajistí omezení znečišťování ovzduší. Elektrárna však přesto stále běží, a proto v dubnu sekretariát Energetického společenství zahájil proti Černé Hoře řízení o nesplnění povinnosti.
Iniciativa pro spravedlivou transformaci zahájena
Mezitím se v obci Pljevlja začaly ozývat hlasy z organizací občanské společnosti a dožadovat se komplexního a inkluzivního plánu pro odklon od uhlí. V roce 2019 uvedl věci do pohybu starosta města Pljevlja Igor Golubović tím, že spolu s dalšími 13 hlavami obcí z regionu podepsal prohlášení starostů o spravedlivé transformaci. Narozdíl od politiků na celostátní úrovni si tito signatáři uvědomují, že je potřeba místní hospodářství diverzifikovat, jelikož uhelný průmysl bude jednou nevyhnutelně utlumen a místní komunity tím pádem přijdou o klíčové zdroje.
Od roku 2019 se obyvatelé, nevládní organizace, zástupci médií, experti i členové místních samospráv účastní otevřené platformy pro spravedlivou transformaci, v rámci čehož probíhají diskuze o možnostech diverzifikace hospodářství v dané oblasti. Hlavním cílem platformy, která vznikla z iniciativy nevládní organizace Eco-team, je zasadit koncept spravedlivé transformace do právního a strategického rámce Černé Hory, zahájit dialog mezi relevantními institucemi a zapojit do procesu transformace komunity, které se v rámci tohoto procesu nachází v přední linii.
Kromě jiného platforma také poslala v červnu 2020 dopis adresovaný ministerstvu hospodářství a obci Pljevlja, v němž silně nabádají k urychlení obnovy místní ekonomiky. Na základě analýzy možností hospodářské diverzifikace v obci Pljevlja, kterou si objednala organizace Eco-team, doporučuje platforma založit státní agenturu, která by dohlížela na implementaci zásad spravedlivé transformace. Dále doporučuje také urychlení místního rozvoje v oblastech jako turismus, stavebnictví, chov hospodářských zvířat a mlékárenství, zpracování vlny a kožedělný průmysl.
Projektová manažerka z organizace Eco-team Diana Milev Čavor míní, že odstartovat spravedlivou transformaci a zahájit fázi strategického plánování směrem zdola nahoru je v tuto chvíli nutné víc než kdy dřív, ale aby se dosáhlo kýženého účinku, je potřeba, aby se zapojily i ústřední instituce.
„Chceme do procesu zapojit i instituce na národní úrovni a pomoct jim porozumět tomuto konceptu, aby ho mohli zahrnout do svých strategií,“ sdělila serveru just-transition.info.
Na posledním zasedání ke konci března probírali členové platformy pro spravedlivou transformaci, jaký užitek by obec mohla mít ze zapojení se do Iniciativy pro uhelné regiony procházející transformací v oblastech západního Balkánu a Ukrajiny.
Této březnové schůze se také poprvé účastnili výkonný ředitel zmiňovaného uhelného dolu, představitelé odborů a ředitel tepelné elektrárny Pljevlja spoulu se zastupiteli obce Pljevlja. Přestože konečný útlum uhlí odhadli až na rok 2050, uznali, že plánovaná transformace je v zemi potřeba.
Členové Eco-teamu pracují na několika frontách a informují o konceptu spravedlivé transformace jak širokou veřejnost, tak činitele s rozhodovací pravomocí na místní i národní úrovni. Eco-team nedávno zveřejnil animovaná videa a jeho členové se pravidelně objevují ve vysílání státní televize, kde zviditelňují problematiku spravedlivé transformace. Zároveň mají také v plánu sepsat manuál s osvědčenými postupy pro spravedlivou transformaci, který bude k dispozici tvůrcům politik a ústředním orgánům.
Lidé z organizace Eco-team mimo jiné zadali k vypracování analýzu nákladů a přínosů modernizace elektrárny Pljevlja a také socioekonomickou analýzu těžebního průmyslu v této oblasti, která předjímá sociální rozměr pokračujícího provozu komplexu tepelných elektráren a uhelných dolů.
„Výsledky analýz nákladů a přínosů budou důležité, jelikož obec Pljevlja a EPCG jednostranně zdůrazňují, že je potřeba chod uhelného sektoru zachovat zejména proto, že zaměstnává velký počet lidí, hlavně tedy pracovníky v dolech,“ podotýká Čavor.
Foto od uživatele Flickru Herberta Franka