Členské organizace CEE Bankwatch Network v sedmi zemích střední a východní Evropy se rozhodli sepsat aktuální informace o tom, v jaké části procesu příprav územních plánů spravedlivé transformace se právě nachází.Návrh na zřízení Fondu spravedlivé transformace, jehož současná hodnota je 17,5 miliard EUR, se blíží oficiálnímu přijetí a bude projednán v trialozích ke konci roku. Zatímco jednání v Bruselu probíhají, byly členské země vyzvány, aby navrhly tzv. Územní plány spravedlivé transformace (dále ÚPST). Jejich vypracování je podmínkou pro čerpání peněz ze zmíněného fondu, přičemž EU chce, aby byly vypracovány ve spolupráci s občany v daných uhelných regionech, kterých se odklon od uhlí nejvíce dotkne.
Evropská komise v květnu letošního roku oznámila, že vybrala 18 zemí, které obdrží technickou pomoc pro přípravu jejich ÚPST a že tato podpora bude poskytnuta do konce roku 2020. O pět měsíců později se však nacházíme v situaci, kdy v ani jedné zemi zatím nebyl vybrán žádný oficiální konzultant, a tak tedy proces poskytnutí technické podpory, jehož trvání se očekává nejméně 6 měsíců, dosud ani nezačal.
Zatímco některé národní vlády, a dokonce i někteří aktéři na regionální a místní úrovni, začali plánovat, zdá se, že v případě mnoha zúčastněných stran jsou tyto procesy dosud chaotické a nejasné. Mnoho regionálních aktérů, včetně občanské společnosti a dokonce i obcí, se obává, že je jejich vlády z přípravy ÚPST úplně vynechají.
Proto se členské organizace CEE Bankwatch ze sedmi zemí střední a východní Evropy rozhodly sepsat aktuální informace o tom, kde se v procesu přípravy svých ÚPST právě nacházejí.
1. Výběr konzultanta
Podle postupů stanovených Evropskou komisí lze získat externího konzultanta (a zaplatit ho z fondů EU), aby dané zemi poskytl podporu při navrhování ÚPST, a to po shromáždění vstupů od všech příslušných aktérů prostřednictvím participativních procesů. Šest ze sedmi zemí, na které se tato zpráva vztahuje, tedy EU o tuto technickou pomoc požádalo.
Verze tohoto modelu se již úspěšně používá na Slovensku, kde externí konzultant – spoléhající se převážně na vstupy připravené místními pracovními skupinami – dokončil Akční plán pro uhelný region Horní Nitra.
V případě příprav ÚPST však bude role konzultanta omezenější. Nebude tvořit plány, ale spíše podporovat příslušné orgány v každé zemi a vypracovávat zprávy, které přispívají k vytvoření ÚPST. Tyto zprávy by se mohly zaměřit na témata, jako je participace místních aktérů, proces přechodu ke klimatické neutralitě nebo konkrétní potřeby příslušných regionů.
U dalších tří slovenských regionů (Banskobystrický, Košický a Bratislavský kraj), u nichž se očekává, že obdrží peníze z Fondu spravedlivé transformace, se očekává dokončení výběru konzultantů v polovině října.
V Rumunsku se očekává, že konzultant pomůže se zpracováním územních plánů pro šest regionů s vysokou mírou emisí (Gorj, Hunedoara, Dolj, Galați, Prahova a Mureș); v Polsku pro tři regiony (Horní Slezsko, Východní Velkopolská a Dolní Slezsko – podoblast Wałbrzych); v Maďarsku pro tři regiony (Borsod-Abaúj-Zemplén (BAZ), Heves a Baranya); v České republice pro tři (Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký); a v Bulharsku pro dva (Stara Zagora a Pernik-Kyustendil). Neexistují žádné transparentní a veřejné informace o tom, kdy budou tito konzultanti najati a kdy zahájí svoji práci. V některých zemích, například v Bulharsku, vlády uvedly, že oznámení o vybraných konzultantech se už blíží.
V Polsku probíhá výběrové řízení financované vládou z národních fondů, jehož cílem je vybrat konzultanta, který bude hrát podobnou roli v dalších třech polských uhelných regionech, na něž se technická pomoc Komise nevztahuje: Łódzkie, Małopolskie a Lubelskie.
Estonsko je jedinou zemí, která se k využití technické pomoci při plánování ÚPST nepřihlásila. Tamní proces plánování rychle postupuje, ale je veden místními úředníky s minimálním formálním tréninkem v oblasti navrhování komplexních transformačních procesů. To by zase mohlo mít dopad na kvalitu navrhovaných projektů. Vláda má v úmyslu dokončit územní plán pro Ida-Virumaa (oblast ropných břidlic, která má z Fondu spravedlivé transformace čerpat), do konce roku 2020.
2. Jsou si vlády států vědomy těchto procesů?
Zatímco se zdá, že některé vlády ve střední a východní Evropě proces příprav ÚPST zahalily, jiné se teprve snaží začít.
Na Slovensku, které je v oblasti východní a střední Evropy průkopníkem, je nyní vláda zaneprázdněna rozšiřováním struktury, kterou zavedla pro horní Nitru, do všech čtyř uhelných regionů v zemi. Celý proces bude řešit nové oddělení na ministerstvu investic, regionálního rozvoje a informatizace pod vedením Petera Balika, bývalého experta z firmy JASPERS.
V Rumunsku zadalo ministerstvo evropských fondů společnosti PricewaterhouseCoopers subdodávky, aby vytvořili komplexní strategii pro transformaci údolí Jiu. Strategie vychází z hornonitrianského akčního plánu a měla by být dokončena do konce roku. Očekává se, že tato strategie bude sloužit jako příklad dobré praxe pro všech šest ÚPST v Rumunsku. Ačkoli se zdá, že většina rozhodnutí přijatých ve strategii byla učiněna pro potěšení nejmocnějších aktérů (zástupců veřejné správy), participativní proces v tomto rozsahu v Rumunsku nikdy dříve neproběhl. Ministerstvo evropských fondů dále zřídilo operační program Spravedlivá transformace na další období financování rozpočtu EU s cílem zefektivnit využití peněz z Fondu spravedlivé transformace.
V Estonsku byl vytvořen národní řídící výbor, který koordinuje práci na místním ÚPST. Úkolem výboru je primárně shromažďovat vstupy od příslušných zúčastněných stran, v případě potřeby objednávat další analýzy a vypracovat plán. Řídící výbor, který se sešel již dvakrát, je složen z široké řady zástupců zúčastněných stran v transformačním procesu, včetně environmentálních organizací. Mezi širokou veřejnost výbor rozeslal dotazník, který občany žádal, aby zaslali své nápady a vize transformace, a obdržel přibližně 1600 odpovědí od občanů a různých organizací. Klíčovou debatu, kterou musí osoby s rozhodovací pravomocí teprve otevřít, je zda vůbec, případně kdy, ukončit průmysl ropných břidlic, který je v Estonsku jedním z největších znečišťovatelů.
V České republice byl vytvořen odborný přípravný tým pro koordinaci procesu tvorby ÚPST. Dosud v něm působí zástupci ministerstev (včetně Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj), úředníci a krajské úřady dotčených uhelných regionů. Zůstává však nejasné, jak budou do procesu zahrnuty vstupy od dalších klíčových aktérů – například starostů, místní občanské společnosti nebo podnikatelského sektoru – a také jaká bude časová osa a rozsah konzultačního procesu.
V Maďarsku je za přípravy ÚPST odpovědné ministerstvo inovací a technologie a jednání již probíhají jak na národní (vládně-institucionální) úrovni, tak se zástupci EU. Ministerstvo přislíbilo rozsáhlé konzultace s příslušnými organizacemi, zástupci komunit a aktéry z uhelných regionů i jejich zapojení do plánování. Členská skupina CEE Bankwatch v Maďarsku (nevládní organizace) nicméně neobdržela informace o časovém harmonogramu, rozsahu a účastnících tohoto širokého konzultačního procesu. (Rozsah aktivit a projektů, které budou v každém regionu podporovány, bude určen na základě regionálních průzkumů a konzultací ex ante).
V Polsku ministerstvo klimatu údajně pracuje na národním plánu spravedlivé transformace, který má sloužit jako základem pro územní plány, přestože informace o procesu chybí a zatím není k dispozici žádný návrh (proces je v raných fázích). Zdá se, že ústřední vláda má v úmyslu udržet si kontrolu nad zdroji Fondu spravedlivé transformace, které budou nakonec dány k dispozici polským regionům. Regionální orgány však požadují decentralizovanou strukturu, kde by samy mohly koordinovat využívání finančních prostředků pro své vlastní regiony. Situaci dále komplikuje skutečnost, že vláda se oficiálně nezavázala k datu konce uhlí, ale místo toho vysílá smíšené signály. Hovoří o nutnosti urychlení odchodu z uhlí v evropských debatách a ve stejnou dobu říká protestujícím hornickým odborům, že usiluje o udržení uhelného průmyslu naživu až do roku 2049.
V Bulharsku bude za proces plánování odpovědné ministerstvo pro místní rozvoj, a to navzdory své korupční pověsti (proti kterým bulharští občané protestují v ulicích ve stejné chvíli, kdy je tento briefing sepisován). Vláda učinila prohlášení v médiích a tvrdila, že na územních plánech se pracuje, zatím ale není jasné kdo přesně na nich pracuje a co navrhují. Z procesu byly dosud vyloučeny místní aktéři, včetně obcí, občanské společnosti, vědců a podniků.
3. Participace
Životaschopnost jakéhokoli ÚPST závisí na relevantnosti poznatků z regionu a podpoře občanů – těch samých lidí, kteří budou později muset nést břemeno transformace.
Jak moc byli tedy zapojeni místní obyvatelé ve středoevropských a východoevropských regionech dosud?
Občané na horní Nitře na Slovensku nabídli model participace celého regionu tím, že připravili vlastní vizi své komunity v momentě, kdy jim jejich vláda nevěnovala žádnou pozornost. NAkonec se jim podařilo zajistit, aby se právě jejich nápady a myšlenky staly národní strategií.
V údolí Jiu v Hunedoara County v Rumunsku se místní obyvatelé zapojili do vytváření strategie pro svůj region, která by měla být zveřejněna za několik měsíců. Několik aktivistů dlouhá léta přicházelo s nápady na udržitelnou budoucnost regionu a když proces převzal konzultant, byli schopni se zapojit a sdílet s ním svou vizi, a tak zajistit, aby byly v procesu příprav zastoupeny hlasy místních obyvatel. Očekává se také, že Gorj závislý na hnědém uhlí a další čtyři rumunské regiony závislé na uhlí vypracují plán regionálního rozvoje s cílem získat přístup k financování z příštího rozpočtu EU. Nic ale nenasvědčuje tomu, že tyto plány budou participativní nebo že povedou ke klimatické neutralitě.
V Polsku zřídilo Horní Slezsko a východní Velkopolská oblast tematické pracovní skupiny, které projednávaly, kam by měly peníze z Fondu spravedlivé transformace měly směřovat. Skupiny shromáždily návrhy projektů a nyní pokračují ve formulaci vstupů do svých příslušných územních plánů. Není však jasné, zda by měli psát skutečné plány, nebo jen návrhy a doporučení k plánům, které vypracuje polská vláda.
V Estonsku vytvořilo v regionech, kterých se spravedlivá transformace týká, sdružení místních obcí a uspořádalo několik setkání Platformy spravedlivé transformace s jednotlivými aktéry, včetně ekologických organizací. Tento proces je však třeba vylepšit, aby se usnadnilo strukturovanější předkládání myšlenek a plynulý dialog. V tomto regionu je jen několik malých místních nevládních organizací, které se zabývají životním prostředím, takže do procesu museli vstoupit národní klimatické organizace a podílet se na vytváření konkrétních budoucích plánů pro odvětví obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v regionu.
Zdá se, že v Bulharsku, Maďarsku a České republice je zatím mobilizace na místní úrovni velmi omezená, a to z velké části kvůli současným nejasnostem ohledně možností zapojení nebo kvůli nedostatku informací o tom, zda vlády vůbec mají v plánu místní vstupy nějak zohlednit. I v těchto zemích někteří starostové a občané vyjádřili přání mít možnost aktivně se zapojit do tvorby ÚPST, ale nejsou si jisti, co mohou dělat.
4. Závěry
Přípravy ÚPST zmiňovaných zemí nezačaly nejlépe a zpozdily se o několik měsíců. Je ale nutné zdůraznit, že hledání zkratek a jednoduchých rychlých řešení není žádoucí. Tyto vládní plány budou nezbytné pro transformaci emisně náročných regionů v příštím desetiletí. Proces týkající se rozvoje uhelných regionů není dostatečně participativní v žádné ze zde analyzovaných zemí. Evropská komise by proto měla zajistit, aby smlouvy s konzultanty zahrnovaly i zmínku o nutnosti široké a inkluzivní veřejné debaty, a to hlavně proto, aby bylo možné plně zohlednit dosavadní práci místních komunit a krajů.
Podrobná doporučení k tomu, co by ÚPST měly obsahovat, lze najít v briefingu od CEE Bankwatch Network z července 2020. Briefing je založen na příloze 2 návrhu na zřízení Fondu spravedlivé transformace a obsahuje konkrétní ukazatele, například způsob řešení snižování emisí a tvorbu pracovních míst; kritéria, jak zajistit, aby transformační plány nepodporovaly znečišťující nebo zastaralá průmyslová odvětví; nebo konkrétní rady, jak zajistit, aby participace fungovala.
A konečně, jelikož se míra interakce mezi státními a nestátními subjekty v jednotlivých zemích velmi liší, měla by Evropská komise stanovit jako prioritu co nejrychlejší oznámení vybraných konzultantů. Rovněž je nutné zajistit, aby byl proces co nejvíce participativní, a to hlavně usnadněním spolupráce mezi daným konzultantem a všemi stranami a zajistit, aby byly kontaktní údaje konzultantů a pracovní plány veřejné.